Všichni podle kalendáře víme, že nový rok začíná 1.1. ...
Ale věděli jste, že za celou dobu co existuje svět byla a stále je spousta kalendářů?
Je spousta národností, které používají třeba i jiný kalendář.
Kalendář, který my používáme je gregoriánský, před tím jsme požívali juliánský, no ale to je dlouhá historie, kterou jen velmi zkrátím... :)
Posledních několik století to trochu státy sjednocovali, až skoro všechny přijali a začali gregoriánský kalendář používat.
V Čechách byla mandátem přijatá reforma až Rudolfem II. v roce 1584.
Zajímavostí je, že v Anglii byla reforma přijata až po dlouhém oddalování v roce 1752, v Rusku platil juliánský kalendář až do roku 1918, v Řecku dokonce až do 1923 ...
Pak jsou tu státy, které používají nadále svůj kalendář :)
Saudská Arábie, Etiopie, Irák, Thajsko, Japonsko...
No a taky Izrael a tady bych se chtěla pozastavit, jelikož jsem nazvala tento článek Nový rok - Rosh Hashanah ( Roš ha-šana)
Jak víme, tak Izrael je založený na víře a tím pádem tam žije převážná většina židů. Ti tento svátek považují za nejdůležitější v roce a jak by ne, když je to pro ně Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, to je podle gregoriánského kalendáře zhruba období září až října. Takže podle biblického kalendáře jsme oslavili nový rok už nyní.
Bylo to tento týden v pondelí 6.9 a úterý 7.9 .Tento den Mišna (sbírka pouček) uvádí jako den, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět. Jedná se o první z Vysokých svátků (hebrejsky יָמִים נוֹרָאִים, Jamim nora'im, nebo-li „Dny bázně“, „Dny úcty“, „Hrozné dny“) a prvním dnem tzv. „Deseti dnů pokání“ (hebrejsky עֲשֶׂרֶת יְמֵי תְּשׁוּבָה, aseret jemej tšuva), jež jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.
Toto označení svátku vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky. Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš ha-šana jako Jom ha-din (יוֹם הַדִּין, Den soudu). Podle Talmudu (soupis rabínských diskuzí) jsou v tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen.
Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (Sefer ha-chajim); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prostředních (bejnonim), kde mají až do svátku Jom kipur možnost napravit se a zvrátit osud.
No jo, ale kdo z nás není hříšník, že?
Každý ve svém životě udělal chybu, chyby stále děláme a z chyb se učíme celý život. Tím nám chci všem popřát to, abychom se zaměřili na náš život, naše rozhodnutí a kam chceme směřovat.
Nikdo nemůže říci, že životem prochází bez jakýchkoliv strastí, ale když vidíme chybu, tak se z toho máme ponaučit a stát se silnějšími, chytřejšími...
Tento svátek jako začátek nového roku židé slaví taky tak, že mají tradiční recepty a jelikož my zkoušíme recepty rádi, tak jsem samosebou i koukala na to jaké zrovna na tento svátek mají nejradši. A musím říci, že je z čeho vybírat.
Jak si někteří z nás dávají každoročně ( nebo už přestali, jelikož to vždy skončí jinak :D ) předsevzetí, či lépe řečeno, nějaké cíle, tak si přejeme, aby ten rok byl pozitivní, aby se nám plnilo to, co si přejeme a za čím chceme jít...
Židé mají něco podobného.
Aby měli požehnaný celý rok, tak si namáčí nakrájená jablíčka v medu, jako symbol sladkého roku. Jako na obrázku, který jsem přidala.Recepty jsou založené na sladkosti jako první a pak samozřejmě mají recepty s kuřecím masem, zeleninou...
Vyzkoušela jsem podle receptu udělat něco podobného jako naší tradiční vánočku, nazývají to Challah. mají více druhů receptů, buď použijí tmavou mouku nebo jen bílou, to záleží na každém co preferuje.
Chutná stejně, ale jen vzhled při splétání je kulatý, to má význam toho, že rok se točí ( je kulatý) no a spletení je symbol koruny pro Krále.
Takže mé těsto už na konci hnětení vypadalo tak, že určitě nenakyne :D jelikož jsem už kynuté těsto dělala několikrát, tak mi to bylo jasné, ale kde jsem udělala chybu, to sama jistě nevím :D , ale to nevadí, všem chutnal, účel splnil, i když nebyl tak nakynutý, jak by měl být :)
Svátek byl jinak krásný a můžeme se těšit na další svátky.
